|
| |
|
|
Vznik a počáteční vývoj naftového průmyslu v Libyi
Čvančara, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
(česky): Tato práce pojednává o vzniku a počátečním vývoji naftového průmyslu v Libyi, časově ji lze vymezit zhruba lety 1951 až 1970. Autor si za hlavní sledované období zvolil 60. léta, kdy došlo k neuvěřitelně rychlému naftovému boomu v Libyi, který měl za následek téměř stoprocentní orientaci exportu země na ropný průmysl. Text je primárně rozdělen do pěti hlavních kapitol, z nichž jsou některé pro lepší přehlednost dále členěny na menší podkapitoly. Jednotlivé kapitoly se věnují historicko-politickému pozadí těžby libyjské nafty, samotnému průběhu těžby a působení naftových společností v Libyi, legislativnímu procesu, který se týkal naftového průmyslu a společenským podmínkám ovlivněných novým hospodářským zaměřením Libye. V závěru práce se autor pokouší zdůvodnit vliv státního převratu Muammara Kaddáfího na libyjský naftový průmysl.
|
|
|
Jak se Respekt a Týden dívaly na severoafrické diktátory před revolucemi arabského jara a po nich
Hartman, Matouš ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tři severoafrické diktátory, které v roce 2011 svrhly revoluce tzv. arabského jara. Jedná se o Zína Abidína bin Alího v Tunisku, Husního Mubaraka v Egyptě a Muamara Kaddáfího v Libyi. V Tunisku revoluce začala, v Egyptě odstranila prozápadního vládce a ukončila tak stabilitu, kterou Mubarak garantoval svými vztahy se Západem a Izraelem. V Libyi zase revoluce vedly k válce. Práce porovnává způsob, jakým o těchto diktátorech psaly dva české týdeníky, Respekt a Týden. Oproti předrevolučnímu období (roky 2007 až začátek 2011) došlo ke zvýšení počtu textů věnujících se osobám diktátorů a částečně ke změně rétoriky vůči despotům. Nelze ale ponechat bez povšimnutí skepsi, která se objevovala vůči nastupujícím revolučním elitám. Rok 2011 znamenal jasný převrat a pro jednoho z diktátorů i smrt. Diktátoři byli v médiích prezentováni jako garanti stability regionu, Kaddáfí pak zvláště v Týdnu získal stereotyp téměř kabaretního autokrata. Změnila se i témata spojená s diktátory. Z afér a politických událostí redaktoři se začátkem roku 2011 přešli k textům o revolučním dění. Na některých místech se objevila i nostalgie po bývalých režimech a skepse vůči novým elitám.
|
|
|
Vztah konceptů humanitrní intervence a změny režimu: případ operaci v Libyi
Hanzal, Jaromír ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce Vztah konceptů humanitární intervence a změny režimu: případ operace v Libyi se zabývá studiem vojenských intervencí po roce 1989 v kontextu aktuálního teoretického diskursu. Jejím hlavním výzkumným úkolem je zhodnocení operace NATO Unified Protector v Libyi z roku 2011. Autor si klade především otázku, zda lze vzhledem k extenzivnímu výkladu mandátu rezoluce RB OSN č. 1973 ještě hovořit o humanitární intervenci (v souladu se soudobým mezinárodním právem ukotvené v rámci R2P), nebo zda se operace přiblížila změně režimu. Na základě analýzy primárních zdrojů je v práci ukázáno, že aktéři, kteří poskytli teoreticky nestranné síly (zejména USA, Francie a Velká Británie), se bez ohledu na bezprostředně pozitivní humanitární přínos mise zároveň výrazně podíleli na pádu režimu Muammara Kaddáfího. Vzhledem k okolnostem operace ale lze hovořit spíše o tzv. skryté změně režimu, která je v práci také definována. S pomocí teoretického rámce vytvořeného Michaelem Reismanem je dále zhodnocena legitimita takového počínání. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První kapitola přibližuje širší kontext teorií spravedlivé války, humanitární intervence a změny režimu. V druhé kapitole jsou analyzovány referenční případy intervencí a změn režimu po roce 1989. Tyto autor dělí do čtyř skupin; na...
|
|
|
Sultanismus v Kaddáfího režimu?
Jansová, Kateřina ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
(česky): Práce analyzuje sultanistické režimy v pojetí Juana Linze. Konkrétně se zaměřuje na Kaddáfího režim v Libyi. Klade si za cíl odpovědět na otázku, zda lze Kaddáfího režim řadit mezi režimy sultanistické. K zodpovězení této otázky je třeba charakterizovat pojem sultanistický režim. Zejména poukázat na aspekty sultanistických režimů, jako jsou: absolutní vláda jedné osoby, odstraňování lidí nepohodlných pro režim, nefunkčnost zákonů či voleb, absence institucí, nerespektování autonomie jiných mocenských center. Zkoumán je též vývoj Kaddáfího režimu, jeho snahy o vznik "ideologie" a podoba institucí v dané době v Libyi. Období Kaddáfího vlády je rozděleno do čtyř hlavních etap: počátek Kaddáfího režimu 1969- 1973, společnost bez státu podle Zelené knihy 1973-1986, problémy revoluce 1986-2000 a Libye na rozcestí v 21. století. V každém období lze najít některé ze znaků sultanismů, ovšem období s nejvíce sultanistickými prvky bylo mezi lety 1973 a 1986.
|
|
|
Demokratizační proces v Libyi a jeho reflexe
Horáčková, Zuzana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce zkoumá relevantnost teorií o procesech demokratizace z pohledu autorů Francise Fukuyamy, Samuela Huntingtona a Fareeda Zakarii, ověřuje, nakolik jsou jejich koncepce relevantní pro analýzu a popis demokratizačního procesu v Libyi na pozadí událostí tzv. arabského jara 2011. Teoretická část diplomové práce předkládá historickou, socio-kulturní, náboženskou, ekonomickou a geopolitickou deskripci Libye se zaměřením na demokratizační a liberalizační procesy v zemi. Práce rozebírá příčiny a faktory demokratizace, které aplikuje na situaci v Libyi a okolních zemích. Cílem empirické části diplomové práce je aplikace prezentovaných teoretických koncepcí, zejména pak Huntingtonovy Třetí vlny, na demokratizační proces v Libyi, a jeho konfrontace s reflexemi a hodnoceními procesu demokratizace z pohledu řadových občanů Libye žijících v České republice. Empirická část je v návaznosti na Huntingtona rozdělena na čtyři části: I. Reflexe a hodnocení autoritářského režimu; II. Reflexe a hodnocení pádu autoritářského režimu; III. Reflexe a hodnocení nastolení nového demokratického režimu a IV. Reflexe a hodnocení konsolidace demokracie v zemi.
|
|
|
Smrt Muammara Kaddáfího a její mezinárodněprávní a politické okolnosti
Vokálek, Martin ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Hlavsová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá událostmi, které předcházely smrti Muammara Kaddáfího, a především zkoumá, zda byly následné reakce jednotlivých aktéru v souladu s mezinárodním právem. V teoretické části práce se autor zabývá podstatou válečného zločinu v mezinárodním právu a jeho definicí z pohledu hlavních aktérů na poli mezinárodního práva, jakými jsou OSN nebo Mezinárodní trestní soud. Následně autor v empirické části popisuje a analyzuje hlavní okolnosti, za kterých zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí, a snaží se na základě předchozího zkoumání odpovědět na otázku, zda se dá tento případ označit za válečný zločin, za který by měly padnout tresty. Ve třetí části práce je zkoumán způsob, jakým se k této události postavili hlavní aktéři, kteří ji ovlivnili, ať už přímo v rámci vojenské intervence během války v Libyi či podporou nebo naopak sankcemi proti režimu Muammara Kaddáfího. Důležitá je i následná analýza toho, jakým způsobem o zkoumané události informovala média.
|
host ::
RSS.